Duben 2007

Víla...

26. dubna 2007 v 19:39 Od upíra... :(
.... A pujdu spinkat :) Ale ten potrhlý spánek bych vyměnil za jeden tvůj slaďoučký polibek a pohlezení. Miluju Tě lásko moje, jako měsíček, který svítí miluje tanec lesní víly. Víla, která tančí při měsíčním svitu pro měsíc jasný. Ty jsi ta moje víla nadherná a tvůj hlas je pro mě nádherný, jak pro měsíc jasný víly tanec lesní. Miluju Tě a posílám Ti pusinek tisíce jako je ryb v oceánu širém. To ty jsi ta moje láska jediná... Strašně moc se mi po tobě stýská!

Myšlenky... stesk...

23. dubna 2007 v 20:42 Od upíra... :(
Moje myšlenky jsou ve městě vzdálené 66km.
A v tom městě žije moje láska.
A já bych chtěl s ní být každou vteřinu mého nicotného života...

Mé srdce...

23. dubna 2007 v 20:39 Od upíra... :(
Slunce svítí nad obzorem širým, ale mé srdce nezahřeje.
Me srdce je bez tebe studene jak ledy arktické.
Me srdce potřebuje pro svůj život tvůj polibek a tve pohlazení.
Jest roztaje všechny ledy v mém srdci a uzdraví rány hluboké...

Z jedné prezentace....

23. dubna 2007 v 8:52 | ... |  Citáty... různě posbírané...
  • Všechno má svou krásu, ale né každý jí vidí...
  • Nejlepšího člověka hledej mezi těmi, které svět odsuzuje...
  • Každý vidí jak vypadáš, ale málo kdo cítí, kdo jsi...
  • Kdo myslí na zapodající slunce, když vychází měsíc??
  • Žij pokud můžeš, zemři pokud musíš...
  • Osud nám nevrátí, co kdysi vzal, vrací jen vzpomínky, bolest a žal...
  • Usmívej se na toho, kdo Ti nejvíc ublížil, aby neviděl, jak moc Tě to bolí...

Dálka nekonečná...

23. dubna 2007 v 8:38 | Košiška... |  Upíří básničky... :(
Dálka nekonečná...
Noc krásná a tichá...
Měsíc na nebi bloumá...
Slza na polštář padá...
Ta dálka nekonečná...
Daleko uletěls mi...
Snad se mi vrátíš...
Nech si zdát krásné sny...
Očem asi sníš...?
Polibek mi schází...
Jako krev upírovi...
Zbylo tu jen objetí...
Mrazivé tmy...
Ty někde v dáli...
Krásně už spíš...
Polibek něžný posílám Ti...
Tvá tajemná paní...

Zapomnění...

23. dubna 2007 v 8:24 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Zapomnění
Pouho pouhý klam
který na srdci mě hřál
tys zabil v jedné noci
a otevřels mi oči…
Pouhá vzpomínka
slzami zalita
odplula se zvoněním
do moře zapomnění…
Snad zůstane tam dýl
než pár krátkých chvil…

Bez šance...

23. dubna 2007 v 8:23 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Bez šance…
Šance není žádná
přede mnou zas nová cesta
jak to se mnou mává
jsem strašlivá mrcha…
Vše rozplynulo se v mžiku
návrat byl krutý
ve chvíli okamžiku
bylo to tu pustý…
Stačí se jen zvednout
a novou cestou jít
zůstals jen vzpomínkou prázdnou
kterou budu dál mít…
Ať stojí za víc
ten tvůj nový sen
a nenech si ho jen tak odejít
jako já,… za jeden pouhý den…

Samota...

23. dubna 2007 v 8:22 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Každý jsem byli někdy sami....
Samota
Už zase hrnou se slzy do očí
jako vodopád smutku
hlavu rychle otočím
aby nikdo neviděl tuhle pohnutku…
Slzy černé stékají po tváři
rozmazanou maskaru nesou s sebou
na rtech lehce zazáří
a za sebou nechávají cestu černou…
Není tu nikdo kdo by setřel ty slzy
kdo pohladil by mě po tváři
kdo utěšil by mě hezkými slovy
kdo ležel by vedle mě na polštáři…
Zase samotná jsem na světě
v pokoji pěkně zebe
jen měsíc září vesele
a já nenávidím SEBE…!!!

Cesta... dlouhá a temná...

23. dubna 2007 v 8:19 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Cesta
Blesk po nebi
jako nůž projel mnou
temnota na zemi
chci být s tebou…
Hřbitovní alej
z náhrobků složena
jako cesta do pekel
svíčkami značena…
Kéž by také poslední cestou byla
nemusela bych se vracet
mezi hroby bych ulehla
a začala se ztrácet…
Však vím že vrátit se musím
dožít ten děsivý život
slzami hroby skrápím
byl to zbytečný pochod…
Myšlenky na tebe
na nic jiného už nemyslím
vím že budu se vracet
jen ty se mi ztrácíš…
Nebudeš tam na mě čekat
a můj děsivý život se stane skutkem
pro tebe budu dál plakat
naplněna na věky smutkem…
Po tobě toužit budu navždy
dojdu na konec aleje
tam mezi poslední hroby
a ulehnu tam na jeden…
Mlha zahalí celý hřbitov
jako by chtěla zakrýt ten smutek
svírá mě tam něžný okov
v železných mrazivých poutech…
Brečet a křičet chce se mi
však už není co
osud potichu řekl mi
že nikdy nezměním to…
Pomalu se zvedám
jako bych tu ležela staletí
mlha pomalu stoupá
mráz náhle odletí…
Vydám se na cestu zpět
svíce sami zhasínají
a přede mnou zase ten strašlivý svět
nejhorší představy se naplňují…
…ty nejsi tu…

Vzpomínky...

23. dubna 2007 v 8:19 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Vzpomínky
Život bez tebe
je jak moře bez vody
daleko od sebe
jako hvězda od hvězdy…
Samota studí
jako kámen náhrobní
všichni kolem se ptají
proč sama se potácím…
Dotek tvé ruky
jako dotek motýlí
pevná ta skála
jako pevné tvé objetí…
Stopy v mé duši
jako hluboké studny
srdce skoro nebuší
když padá do tmy…
Teď už tohle všechno vím
stále zalykám se slzami
nemůžu víc bez tebe žít
lásko… vrať se mi…!!

Pohled do duše...

23. dubna 2007 v 8:18 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Pocit smutku srdce svírá
Srdce rozbité na padrť
Vítr si tiše povídá
Že tohle bude její smrt…
Miluje… a nikdy nepřestane
Duše se jí rozkládá
Pomalu a nečekaně
Do snu se jí vkrádá…
Chtěla by ho prožít
Ten krásný něžný sen
Však už nechce nikdy zažít
Ten rozklad na popel…
Srdce skládat pomalu bude
Však s ním by to šlo líp
Karty už jsou rozdané
Pohár vína přeteče v ní…
Srdce rozsypané
Dohromady sama nedá
Oči roztěkané
Slzami zalévá…
Už všude ho vidí
Na nebi, na zemi
Zavřít oči už se bojí
Nechat si zdát ty krásné sny…
Jeho pohled
V paměti má vrytý
Každý jeho dotek
Změnil její bytí…
Ty muka
Sama si způsobila
Je to jako rána
Bez citu zasazena…

Beznaděj...

23. dubna 2007 v 8:16 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Beznaděj
displej telefonu
hlídám jak ostříž
vím, že mám smůlu
že si to nedovolí…
Že nenapíše
s tím už se smířit musím
sedm dní jak vězení
a on pořád mlčí…
Já řekla - NEPIŠ
to slovo bodá
sama si za to můžeš
ty hloupá…
On Tě držel nad vodou
mělas pro koho žít
a teď si sama pod hladinou
musíš ale dál jít…
oči v dlaních skrýváš
aby Tě nikdo neviděl smutnou
na okolí se jen usmíváš
ale srdce chce Ti puknout…

Smutné básničky...

22. dubna 2007 v 22:46 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Smutný klaun
Klaun smutný točí se točí
na kolotoči života
pod maskou slzí mu oči
ztrácí se kus života
slza padá
ztrácí se v písku
jeho záchrana
není na blízku
smutný klaun nepřestal snít
bez slz už ani nemůže být
touhu a naději nepřestal mít
bez krásné ženy nemůže žít
se smutným klaunem
špatně to skončí
do tmy se nedívá
zavírá oči
Slza
Kudlu v srdci mám
A sama si s ní točím
Oči proto zavírám
A nebráním se pláči
Vlastními slovy
Já poslala tě pryč
Zalikám se slzy
Já upletla si bič
Kapka sama stéká
Bolesti už není
A už je po ptákách
Život z těla mizí
Kapka krve
Zůstala tu pouze
Byla to fakt nouze
Nenechám se souzet
Svíce
Plamen svíce
Míhá se ve tmě
Rozbité srdce
Je tu dál ve mně
Já vznesla jsem stín
mezi nás dva
a mám teďko splín
že jsem to provedla
Já nechtěla Ti ublížit
Co jsem to skončila
Nechtít se přiblížit
A tak jsem utekla
Svíce zhasla
Umřela i naděje
Temnota mnou pronikla
Už jen nůž se usměje

Půlnoc

22. dubna 2007 v 22:44 | L. |  Básničky.... už je to dávno...
Půlnoc už odbila
a ty tu stále nejsi.
Dlouho jsem tu seděla,
podél bílých svící.
Chybíš mi tu,
sama se tmy bojím.
Ve splněném snu,
opodál ty stojíš.
Nikdy jsem tě nespatřila
ani koutkem oka.
Myšlenka jen přeletěla
a já u tebe byla…