Promarněná...

21. února 2009 v 18:49 | L. |  Ostatní básničky...
Po jedné události na jednom místě s jedním človíčkem...


Když se ti v očích zajiskří
když mraky odfoukne den,
pak bez brýlí spatří
ten promarněný sen...

Jak odejít nechat můžeš
to co táhne tě furt blíž
těd už nic nezmůžeš
co si nadrobíš si i sníš...

Proč hrdost tvá rostla
byla jak kámen na cestě
co sis o sobě myslela?
že stane se něco ve městě?

Bez vlastní snahy
nedějí se zázraky,
možná to má i klady
kdo uvidí náznaky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdenek Zdenek | 23. února 2009 v 16:16 | Reagovat

Jo, někdy je něco blízko, na dosah, ale ruka se ani nehne. A najednou... Najednou už nedosáhneš.A někdy pro oči není vidět... Někdy jsou oči zavřené. Pak zbývá jen jediné, vše pevně chytit do rukou. Dokud je čas...

2 genesis genesis | E-mail | 2. března 2009 v 20:14 | Reagovat

Láska ta věcná bývá ,

  ... se zamilovaností už to jinak bývá

... aneb jak pravil klasik v jedne písni :

Láska je jak bolest z probuzení ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama