Květen 2009

Když po oknech plazí se déšť

29. května 2009 v 0:02 Když vám je smutno...
Když po oknech plazí se déšť,
A do duše vkrádá se stín
Je na prahu opět zvěst
Těch né zrovna milých hodin
Přijde to všechno snadno,
Ani klepat se to nesnaží
Poslouchat to není radno
Rozum se lehce převáží
Déšť už nezůstává venku
Dere se mermomocí sem
Pouští si smutnou znělku
A rozmazává tvůj krém

...a ještě jedna sloka od jiného autora (došla mi slova)...

Pomalu ho z tváře spláchne,
na tváři zavřou se oči,
ať už ta smutná hudba ztichne,
ať už ten déšť skončí.......

Pár řádků...

4. května 2009 v 22:53 | L. |  Ostatní básničky...
Pár řádků """poezie""""!!!

Dotek je věc zvláštní...
Majitel různých pocitů...
Najednou všechno změní...
A změní se mnoho pohledů...

Občas je to dobrý sluha...
jindy zas děsný pán...
Někdy barevná duha...
Zítra zas nedarů dar...

Dobří lidé

4. května 2009 v 22:36 | L. |  Moje...
Takový podivný pakel slov... Ale musím je sem dát, jelikož mi to vážně pomohlo a já můžu zase jít!! :-) Jít dál a nebát se!! Děkuji vám dobří lidé!!! Děkuji vám za to, že i po tak dlouhé době jste na mě nazanevřeli a mohli jsme navázat tam, kde jsme skončili!!! :-)


Někdy stačí vážně málo, aby druhý chápal víc...
pomohl jen tak bez myšlenky na nějaké objetí...
Stačilo pár chvil a vše se změnilo najednou...
To je tak když dobří lidé ví kde se mají dotknout...
Třeba tě ani roky neviděli, ale přesto tě dobře znají...
Naděje v zítřek lepší, je vážně blíž...
Nabídli rameno, ruku či jinou část těla...
a přitom se dotkli srdce...
Stačilo jen poslouchat, vědět co je potřeba...
Žádná těžká práce, žádné utěšování...
Jen fajn nálada a slova od lidí které jsou ti vzdálení...
a přitom hrozně blízcí...
Občas člověk zjistí, že ho zná líp někdo koho dlouho neviděl...,
než někdo kdo je s ním ve stálem kontaktu...
A tak je ti pak hned lépe, že na tebe jen tak nezanevřeli...
Moc krásných pár hodin, co mě nabyli do dalších dní...
Díky nim se už ničeho nebojím...